CO2 - nebezpečný skleníkový plyn či základní sloučenina života? aneb Může nás zachránit zelená vegetace?

Do ovzduší se oxid uhličitý dostal v dávnověku díky explozím vulkánů. Způsobil tak pozitivní skleníkový efekt, který umožnil ohřátí zemského povrchu do té míry, že se zde mohl objevit život.
Zároveň  je oxid uhličitý nedílnou součástí základního procesu živé přírody – fotosyntézy. Fotosyntéza je složitý biochemický proces, při kterém se v rostlinách díky energii slunečního záření z jednoduchých anorganických látek (oxidu uhličitého a vody) vytvářejí organické látky (cukry) a uvolňuje se kyslík. Bez tohoto procesu by na světě nebyly rostliny a živočichové včetně lidí by neměli potravu a kyslík k dýchání.

Jak v přírodě vzniká CO2?

Většina oxidu uhličitého, který je obsažen v atmosféře, je přírodního původu. Vznikla např. při erupci sopek, při kompostování, při spalování biomasy apod. Oxid uhličitý vzniká i při dýchání živých tvorů. Když se nadechneme, nasáváme vzduch s přibližnou koncentrací CO2 0,03 %, ale když vzduch opouští naše plíce má koncentraci CO2 4 %.

Škodlivý vliv zvýšeného množství CO2 v atmosféře a vliv člověka

V posledních letech množství CO2 v atmosféře a dalších skleníkových plynů  (metan, ozon, pára) i díky činnosti člověka stále vzrůstá a způsobuje negativní skleníkový efekt. Člověk produkuje CO2 např. spalováním fosilních paliv. Kromě produkce CO2 ale i snižuje využívání CO2 rostlinami tím, že rostliny ničí - kácí se pralesy (Amazonie, Borneo, Sibiř) a lesy, zastavují se a betonují zelené plochy, ničí se půda.  Toto je další často opomíjený vliv člověka na stoupající hladiny CO2 v atmosféře.

Zvyšování hladiny CO2 v atmosféře má za následek růst globální teploty se všemi negativními dopady na celosvětové klima, které se mění a má na různých částech světa různé extrémní projevy (extrémní vedra, požáry, sucho, povodně, tání ledovců, stoupání hladin moří, vymírání druhů, …)

Lesy, vegetace, zdravá půda jsou jedním z řešení zvýšené hladiny CO2 v atmosféře

CO2 by nemusel být takovým problémem, kdyby byl z atmosféry vyvázán stromy, vegetací a též zadržován ve zdravé půdě.  Sekvestrace uhlíku je přeměna oxidu uhličitého na stabilní uhlík v rostlině či v půdě - V půdě je uloženo 3 x více uhlíku než v atmosféře, z toho se podstatná část nachází v lesních půdách Severní Ameriky, Evropy a Asie. Půda má na rozdíl od biomasy schopnost uhlík dlouhodobě uložit a uchránit ho tak před rozložením a zpětným uvolněním do atmosféry. Lesní půdy obsahují velké množství uhlíku a při vhodném hospodaření a druhovém zastoupení jsou schopny jeho množství ještě navýšit.

Lesy hrají důležitou roli při změně klimatu. Zničení a degradace lesů přispívá k problému uvolněním CO2.  Výsadba nových lesů může pomoci zmírnění klimatických změn odstraněním CO2 z atmosféry. V kombinaci se sluneční energií je zachycený uhlík přeměněn na kmeny, větve, kořeny a listy procesem fotosyntézy. Uchovává se v této “biomase" (sekvestrace uhlíku), dokud se nevrátí zpět do atmosféry, ať už přirozenou cestou nebo lidským zásahem, čímž se dokončí uhlíkový cyklus.

Nová ambiciózní analýza světových lesů zjistila, že existuje prostor na vysázení 1,2 bilionů nových stromů - což by mohlo absorbovat více uhlíku než vytvářejí lidské emise.
Podle posledních údajů ETH Zurich vědec Thomas Crowther uvedl pro britský deník The Independent, že stromy jsou "naší nejsilnější zbraní v boji proti změně klimatu".

Zajímavé je též zjištění, že smíšená rostlinná společenství mají větší schopnost vázat uhlík a vytvářet biomasu než monokultury. https://theses.cz/id/vo30dj/zaverecna_prace.pdf?info=1;isshlret=koloniza....

Navíc vegetace a stromy dokáží svým stínem i výparem vody ochlazovat lokálně vzduch a zmírňovat i lokálně dopady globání změny klimatu. Jehličnany podle švédských vědců uvolňují terpeny, které působí jako kondenzační jádra pro vodní páry. Když vznikne mrak, určité množství ze slunce přicházející energie se odrazí zpět do vesmíru. Stromy jako větrolamy zase brání větrné erozy a vysušování půdy.

Výsadba stromů a zeleně všude po světě:

V Indii, která je třetím největším producentem uhlíkových emisí, v roce 2017 jeden a půl milionu dobrovolníků vysázelo během 12 hodin 66 milionů stromů. Do roku 2030 se Indie zavázala zalesnit 5 milionů hektarů.
Čína za posledních šest let zalesnila přes 40 milionů hektarů půdy. Do výsadby stromů byla v Číně zapojena armáda. Přes 60000 vojáků v roce 2018 sázelo stromy. Čína též buduje lesní město se 40000 stromy.
Pákistán plánuje vysadit 10 miliard stromů. Svoji první miliardu zvládnul vysadit do srpna roku 2017.
Norsko se jako první země na světě v roce 2018 rozhodlo, že přestane používat jakékoliv produkty spojené s kácením pralesů a dalšími formami masového odlesňování.
V Africe je budována Great Green Wall napříč kontinentem o délce 8000 km, která povede přes 11 zemí a bude 15 km široká. Senegal, který zatím udělal největší pokrok, vysázel 11 milionů stromů. Tato Velká zelená zeď má pomoci bojovat s klimatickou změnou a zabránit desertifikaci - proměně uzemí na poušť - viz. https://www.youtube.com/watch?v=4xls7K_xFBQ.                                                                                                                                                                                                                                         Austrálie se zavázala vysadit do roku 2050 miliardu nových stromů, což by mělo pomoci bojovat s klimatickou změnou, zlepšit ráz krajiny a zvýšit národní ekonomickou prosperitu.
V osvícených městech a obcích po celém světě se snaží vysazovat bujdou vegetaci. Kde není místo, tam se začínají budovat střešní zahrady, vertikální zahrady i zelené fasády. Novým trendem zahradní architektury jsou zahrady blízké přírodě využívající lokálních rostlin a minimalizující plochu nevyužívaných trávníků.

V ČR má v Litovli pobočku mezinárodní nezisková organizace PagoPago, která byla založena pro zalesnění planety a má za cíl nalezení rovnováhy mezi potřebami všech částí přírody, jejíž neoddělitelnou součástí je také člověk. Tím, že dosáhneme trvale udržitelného rozvoje společnosti v mezích únosnosti krajiny s maximální možnou biodiverzitou danou přírodními podmínkami. PagoPago sází a pěstuje generativně (ze semen) množené byliny, keře a stromy v co nejpestřejší druhové skladbě.  Zároveň se snaží vzdělávat další zájemce a za pomoci dobrovolníků se vysazuje nový Nízký Jeseník, kde byl les zničen kůrovcem. - http://kpustovalova.wixsite.com/pagopago

Autor: MK