Dramatický úbytek hmyzu může ohrozit i lidstvo - Hmyzí armagedon se rozšířil z polí až do zahrad

Pravdou je to, že krev sající hmyz či hmyz živící se zdechlinami může existovat dokud budou existovat živočichové, zatímco užitečný hmyz, který je vázaný svým vývojem či potravou na rozličné specifické rostliny a který je důležitý pro přežití živočichů a lidstva, velmi rychle ubývá a pokud se tento trend nezastaví, tak podle vědců do 100 let vyhyne.

Když nebude zánik hmyzu řešen, bude nás čekat již v blízké budoucnosti katastrofický kolaps přírodních ekosystémů.

Hmyz je v centru každého potravního řetězce, hmyz opyluje velkou většinu druhů rostlin, udržuje zdravou půdu, podílí se na rozkladu biologického materiálu, recykluje živiny, kontroluje škůdce a mnoho dalšího.  Bez hmyzu nebude dostatek potravy pro ryby, ptáky, plazy, obojživelníky, savce včetně lidí.

Za hlavního viníka poklesu populace hmyzu je označován současný způsob zemědělské produkce, kdy kvůli nepřirozenému pěstování monokulturních plodin je používáno velké množství chemických pesticidů, s cílem maximalizace zisku jsou likvidovány remízky se stromy, keři a divokými rostlinami a pole jsou často zorány až k cestám, aniž by byl ponechán pás polních květin a bylin. Oblasti intenzivního zemědělství neposkytují téměř žádná vhodná zázemí pro jakákoliv živá zvířata. Vědci v Anglii vyzývají spotřebitele, aby požadovali a kupovali kvalitní ekologicky pěstované potraviny a tím nutili zemědělce k šetrnějším způsobům pěstování plodin.

Dalším problémem je ale i sečení všech luk v určitém termínu kvůli dotacím, kdy hmyz nemá možnost někam uniknout a přežít.

V některých oblastech se vysekává téměř vše. Podél cest tak pro hmyz často nezůstane žádné místo, protože vše je vysekáno velmi nešetrným způsobem až na hlínu. Tam, kde dříve rostly chrpy, čekanky, kopretiny, heřmánek a vlčí máky, zůstavá vyholená zem, jelikož zeleň se po nešetrné seči v suchém létě již nedokáže zregenerovat.

V lesích jsou dnes bohužel též používány pesticidy. Tam, kde dříve byla tráva kolem mladých stromků vysekávána i za pomoci brigádníků,  dnes nastupuje chemický postřik. V lesích a především na jejich okrajích chybí keře a byliny.

Bohužel podobné postupy - vysekávání celých pozemků najednou, používání pesticidů, likvidace všech odumřelých rostlin a listí, kácení vzrostlých stromů a křovin - se staly normami i v mnoha obcích a zahradách, takže pro hmyz již zůstává velmi málo životního prostoru. Ani venkov dnes již na některých místech není pro hmyz útočištěm. Ještě před pár lety se na vsích sekalo postupně, jak lidi potřebovali trávu pro slepice, králíky či jiné domací zvířectvo. Nyní je často péče o zeleň na vsi svěřena firmě a jednou měsíčně je vše do posledního stébla vysekáno. Nahrazení rozkvetlých zahrad našich předků zámkovkou, kačírkem, kůrou, tůjemi a každý týden sekaným trávníkem způsobuje i na vsích ubýtek užitečného hmyzu.

Ti, kterým není úbytek hmyzu lhostejný, se snaží vysévat např.  kvetoucí louky pro opylovače, motýlí louky, kupovat domečky pro hmyz. Tyto aktivity jsou určitě vítané, ale ne vždy postačují. Např. motýlí keř či motýlí louka poskytuje motýlům potravu, ale již neumožňuje vývin motýla z vajíčka přes housenku po dospělého jedince. K tomuto vývinu potřebují motýli rostliny, které si většina lidí nepřeje mít na své zahradě a bohužel stále častěji tyto rostliny vadí lidem i v jejich okolí - kopřivy, bodláky, pcháče, miříkovité rostliny,  kostřavy, krvavec toten, vrby, topoly, břízy. Každý určitý druh motýla potřebuje svou specifickou rostlinu. To platí i o mnoha dalších druzích hmyzu. Tyto tzv. plevele však nyní díky naší současné neoblibě, mizí a s nimi mizí i krásní motýli a další hmyz.

Včela medonosná u nás zatím přežívá díky obětavé péči včelařů, avšak i ta má problémy s pesticidy a výživou. Pokud nemá dostatek kvalitní pestré stravy z kvetoucích, chemií nezasažených bylin, je její imunitní systém oslaben a včela podléhá parazitům a virům. V současnoti již plno včelařů musí od léta včely dokrmovat cukrem, protože po odkvětu stromů je v krajině a zahradách málo kvetoucích medonosných rostlin. Včela medonosná však není jediným důležitým hmyzem pro opylování. Další důležití opylovači jsou například včelky samotářky, čmeláci - ti mají schopnost vylétat brzo na jaře a opylovat i za špatného počasí brzo kvetoucí ovocné stromy. Včelek samotářek existuje opět mnoho druhů a každý druh je vázán potravou na rozličné rostliny a příbytek si budují v různých materiálech (dutých stéblech, hlíně, písku, maltě, trouchnivějícím dřevě, rozpadajících se cihlách, omítkách, kamenných zídkách, ve spadaném listí). Pokud musíme mít na zahradě vzorně uklizeno, pak je důležité umístit si na ni aspoň hmyzí domečky, avšak tímto způsobem neuspojíte nároky všech druhů. Chemické postřiky, nedostatek různých medonosných rostlin kvetoucích po celou sezónu či materiálu pro hnízdění může být pro tento velmi užitečný hmyz likvidačním faktorem.

Je zajímavé, že velmi vysoký úbytek hmyzu byl zaznamenán v Evropě právě v bohatém Německu, které bylo známo svou pořádkumilovností a úhledným vysekáváním. V posledních letech po zveřejnění varovné zprávy německých vědců o tom, že vyhynuly tři čvrtiny hmyzu, se začínají v německých městěch i vesnicích vysazovat nejen líbivě kvetoucí loučky, ale i porosty s  vysokými miříkovitými rostlinami, bodláky a dalšími důležitými rostlinami pro hmyz. Lidé jsou informováni o nutnosti tzv. mozaikovitého sečení, kdy je vždy určitá část zahrady či obecní zeleně ponechána neposekaná, aby měl kam hmyz uniknout. Vhodné je vyčlenit některé plochy a ty sekat jen 2x do roka jako louku tak, aby se mohly kvetoucí rostliny vysemenit. Dalším důležitým bodem je nelikvidovat na podzim všechno spadané listí a nechávat v sadech, parcích, lesích i nějaké staré odumřelé dřevo, ve kterém může žít velké množství hmyzu.

Není-li vám osud hmyzu a následně ostatních živočichů lhostejný, vnímejte ve svém okolí:
- nadměrné a zbytečné používání pesticidů,
- zda je ve vašem okolí od jara do podzimu potrava pro hmyz (co nejpestřejší skladba původních divokých rostlin)
- zda jsou ve vašem okolí i rostliny důležité pro vývoj hmyzu
- zda má hmyz podmínky pro přežití zimy                                                                                                                                                                                                                       - kupujte lokální, šetrným způsobem produkované potraviny                                                                                                                                                                                         - tolerujte místa s divočinou - občas stará pískovna či bodláky zarostlá halda zeminy se může stát rájem pro vzácné druhy jinde vymírajícího hmyzu

Přemnožení nepříjemného a škodlivého hmyzu je vždy důsledek nerovnováhy, kdy byly zredukováni přirození nepřátelé. Například úbytek žab v důsledku používání pesticidů (obojživelníci jsou velmi citliví na pesticidy) a úbytek vlaštovek a jiřiček v důsledku ničení jejich hnízd na domech může způsobit přemnožení něpříjemných komárů. Rovnováha v přírodě je podobně jako v lidském těle dost citlivá a často ji můžeme svými zásahy velmi narušit. Pokud dáme přírodě čas, má velkou schopnost obnovit rovnováhu. To bohužel málo kdy děláme. Někdy spíš dalšími zásahy nerovnováhu prohlubujeme.

Autor: MK