Mizí hmyz, vymírají ptáci - a co my s tím?

Jsou oblasti, kde ptáci a hmyz mizí v obrovském množství a to je zemědělaská krajina. Na vině je hlavně nadužívání pesticidů a monokulturní pěstování. Zde by se zdálo, že je to pouze v rukou zemědělců a agrochemického průmyslu, avšak i tady může zapůsobit tlak veřejnosti. Např. v nedávné době proběhla tiskem zpráva, že Němci vyžadují od našich dodavatelů mléka mléko pouze bez pesticidů.  Pesticid  glyfosát se používá u plodin pro krmení krav těsně před sklizní a po ní (desikace). Pokud budou zemědělci chtít dostát požadavkům z Německa, znamená to, že letos v létě se už budou muset obejít bez tohoto herbicidu.

Další možností, jak by zemědělci již nyní mohli snížit množství používaných pesticidů a oživit zemědělskou krajinu jsou tzv. biopásy, na které mohou dokonce pobírat dotace. Bohužel mnoho zemědělců o této možnosti neví. Biopás neznamená biozemědělství a přísnou kontrolu, čeho se mnozí zemědělci obávají.

Biopás je pruhové potravní políčko o šíři 6 - 12 m umístěné na okraji nebo uvnitř půdních bloků. Směs osiva pro biopásy se skládá z pohanky, prosa, kapusty a jiné plodiny, jako je například obilnina nebo lupina bílá. Biopás zůstává na půdě po celý rok (od jarního výsevu do zaorání následujícího jara)

Význam biopásů pro krajinu
- Přispívají k pestrosti a rozmanitosti krajiny.
- Zvyšují potravní nabídku pro volně žijící živočichy.
- Poskytují jak živočišnou tak rostlinnou potravu ptákům jako je koroptev, bažant, stehlík, konopka, zvonek, strnad či vrabec.
- Eliminují nebezpečí monodiety - většina volně žijících živočichů v době vegetace trpí monodietou, po sklizni strádají hladem, protože téměř všechny pozemky jsou zpodmítány popř. zorány.
- Jsou zdrojem pylové snůšky pro včely.
- Slouží jako kryt pro veškerou faunu.
- Slouží jako osychací plocha pro mláďata koroptví a ostatních živočichů.

Význam biopásů pro zemědělce
- Každoročně po dobu pěti let obdrží od SZIF dotaci 401 EUR/ha (dotace je vyplácena v Kč). Tato platba kompenzuje jak dodatečné náklady spojené s výsevem biopásu, tak ztrátu příjmu z produkce na orné půdě, která je vyčleněna pro výsev biopásu.
- Umístění biopásu na svažitých pozemcích snižuje erozi půdy.
- Biopásy poskytnou útočiště živočichům, kteří mohou sloužit jako přirození predátoři pro škůdce a tím se může snížit spotřeba pesticidů, ušetřit peníze a zlepšit kvalita půdy.
Viz. http://bioinstitut.cz/documents/biopasypublikace.pdf

No a co vy můžete udělat pro hmyz a ptáky přímo?
Za prvé je třeba si uvědomit, že hmyz a ptáci potřebují pro svůj život prostor na hnízdění a potravu. Všude na krátko vysekávaná tráva, asfalt či dlažba, vyřezané křoví, půda a život v ní (žížaly a další hmyz) zničený roundupem (glyfosátem), pěstování pouze zákrsků ovocných stromů, které jsou beze zbytku sklizeny, okamžitý úklid všeho starého a tlejícícho, pálení trávy a spadaného listí - to vše ničí životní prostor pro hmyz a zároveň způsobuje nedostatek potravy pro hmyzem živící se ptáky. Pokud ptáci nemají hmyz, živí se více různými bobulemi a semínky, což často způsobuje škody sadařům a zahrádkářům. Pokud nenacházejí ani bobuloviny či různá semínka, umírají hladem. Ano, můžeme některé druhy ptáků v zimě přikrmovat na krmítku, ale pokud to není děláno správně, mohou být krmítka rizikem zdravotních problémů a infekcí  a dalšího úhynu ptactva. Mnohem pro přírodu přínosnější je zamyslet se, zda na vaší zahradě či na obecních pozemcích nemůže být někde místo pro divokou přírodu či zda není místo pro nějaký keř užitěčný pro ptáky, výsadbu bylin pro včely... Němci, kteří měli vždy vše vysekané a uklizené,  po zjištění katastrofického úbytku hmyzu již začínají v obcích nechávat určitá místa ladem, jiná jsou sečena jen dvakrát do roka, aby se tam mohly vysemenit různé byliny, které jsou důležité pro včely a další hmyz, jsou vysazovány keře, bylinkové pásy, pásy s lučním kvítím a trvalkama...

Motýli např. pro svoje přežití potřebují původní, živné rostliny v rozsáhlých stanovištích, aby měly samičky, kde naklást svá vajíčka a poté měly dost krmiva larvy motýlů. 98% motýlů má v názvu svou živnou rostlinu nebo stanoviště. Babočka kopřivová,bodláková, jilmová,osiková, bělásek řepkový,zelný,řeřichový,martináček bukový, habrový, lišaj svízelový,lipový,topolový, vrbkový.
Z toho vyplývá, že se nesmíme koukat na “plevele“ jen jako na něco obtěžujícího, co je třeba vždy vyhubit, ale jako na rostliny, které mají vždy plno významů pro celý ekosystém. A že pro zachování pestrosti hmyzu a ptáků je třeba zachovat i pestrost rostlin - ne pouze trávu.
Dospělí motýlí jedinci se pak rádi přilétnou nasosat na zahradu na krásnou Davidovu komuli (motýlí keř, tibetský šeřík), dobromysl, echinaceu, levanduli, fenykl, kopr, kalinu, trnku, hloh, rozrazily, afrikány, šalvěj, jiřiny, hvozdíky, plaménky, pupalku, bělotrny, ostropestřece, kvetoucí ředkvičky, kerblík či salát...

Pro včely jsou pak důležité následné medonosné rostliny: jetel, řepka, vojtěška, pohanka, slunečnice, kmín, pampeliška, chrpa, třezalka, divizna, mateřídouška, hluchavka  nebo dřeviny, jakými jsou třeba akát, vrba, bříza, buk, lípa či borovice a většina ovocných stromů. A opět platí, že je potřeba pestrost, protože pokud někde kvete pouze řepka, tak zajistí včelám obživu pouze na krátké období květu a pak dále mají včely hlad. Pokud včely nemají stravu pestrou či trpí hladem, mnohem hůře se vypořádávají s pesticidy, jsou více náchylné na různé infekce a parazity, které mohou způsobit úmrtí celých včelstev.

Je možno zakoupit již namíchané semenné směsi pro motýli, včely, čmeláky...

Pro hnízdění ptáků můžeme kromě velkých stromů vysazovat i husté živé ploty -  Ideální jsou i ploty nestříhané, volně rostoucí, například ze sadových růží, hlohu, pámelníku, tavolníku, ptačího zobu... Ptáci mohou zahnízdit i v bujných porostech popínavých rostlin - zkrátka čím je zahrada pestřejší, tím lépe.
Následující rostliny poskytují ptákům potravu buď tím, že lákají hmyz či mají jedlé plody: rdesno hadí kořen, pelyněk černobý, slunečnice roční, jeřáb obecný, dřišťál Thunbergův, řebříček obecný, pupalka obecná, levandule lékařská, černý rybíz, bez černý, hlohyně šarlatová, cesmína ostrolistá, děhel lesní, laskavec ocasatý, pomněnka rolní, mahonie cesmínolistá, planá jabloň, tis červený, štětka soukenická, celík zlatobýl, měsíčnice roční, kalina obecná, vratič obecný, meduňka lékařská, srstka angrešt, skalník vodorovný, jahodník obecný, rakytník řešetlákový, keřové růže, hloh, dřín, hlošina, aronie, pámelník...

Nízce střižený a na údržbu nákladný trávník se líbí i některým ptačím druhům - například konipásci či kosáci na něm s oblibou hledají něco k snědku. Většina ptáků i mnoho dalších živočichů však nachází zdroj potravy a úkryt spíše ve vyšší trávě. V zahradě či obci je proto ideální ponechat i plochu s vysokou, pouze na konci léta sečenou trávou, ale také trávou nižší, sečenou častěji, ne však úplně na krátko.

Pařez či torzo odumírajícího stromu je skvělým úkrytem pro hmyz, jenž je potravou ptáků. Pařez můžeme zkrášlit nádobou s květinami a torzo stromu využít jako oporu pro nějakou popínavou rostlinu.

Pokud chceme uchovat život na Zemi, musíme znovu získat úctu ke všemu živému a vše vidět v souvislostech. Každý jeden vysazený strom může poskytnou prostor k životu tisíci jiných živých organismů. Každá vydlážděná zahrada zničí prostor pro tisíce živých organismů.

Na závěr citát spisovatele a milovníka Šumavy Karla Klostremanna: “Nepozdvihneš ruky, aby bez potřeby ničila život byť i nejmenšího, nejnepatrnějšího tvora, jsa si vědom, že i ten má svůj účel ve velké domácnosti matky přírody, že nebyl stvořen zbytečně, třebas ty jsi neznal jeho účelu“.

Autro: mk