Adopce vysloužilých dostihových chrtů

Víme, že znalcům není třeba greyhounda jako plemeno představovat. Proto na úvod snad jen pár slov pro méně znalé. Pokud bychom tohoto psího aristokrata chtěli stručně popsat, nabízejí se přívlastky jako ušlechtilý, velkorysý, jemný, decentní, přátelský, společenský a mnohé další..

Člověk a greyhound k sobě patří už po staletí. Všichni si pravděpodobně vybavíme středověké obrazy panovníků a šlechty, výjevy z lovů s běžícími koňmi a chrty nebo obrazy hostin, kde chrti jako věrní společníci odpočívají na kožešinách u krbu. Vlastnit greyhounda patřilo ve středověku k výsadám šlechty, a tak je vážení muži dostávali od přátel darem a lid prostý nesměl v některých zemích toto plemeno prakticky vlastnit. Víte, že svévolné zabití greyhounda se např. ve staré Anglii trestalo smrtí?

Postupem času došlo k vývoji určitých linií a greyhoundi, jak je známe dnes, bývají chováni jako psi výstavní nebo „sportovní“ (dostihy, coursing) a v neposlední řadě společenští - jako čtyřnozí společníci, přátelé a mazlíci, k čemuž mají dokonalé vlohy, a to bez ohledu na fakt, zda se s nimi věnujeme výstavám nebo sportovním aktivitám.

Rádi bychom se nyní zaměřili na greyhoundy dostihové.

Najdeme je i v České republice. V našich podmínkách je však tento sport a vůbec chov těchto psů záležitostí minoritní. Věnuje se mu úzký okruh lidí, kteří tuto aktivitu provozují jako koníček poměrně náročný na čas i finanční prostředky, to vše s respektem a láskou k tak úžasným stvořením, jakými greyhoundi bezpochyby jsou.

Existují však také země, kde je situace diametrálně odlišná.

Záležitost, která bývala prakticky tradiční lidovou zábavou, tam v posledním půlstoletí narostla do obrovských rozměrů.

Hovoříme o situaci na Ostrovech, chcete-li ve Velké Británii a Irsku. Greyhoundů se zde každoročně rodí a dospívá tisíce. Důvod? Snad logický důsledek vývoje, kdy byl na tradici a na takřka srdeční záležitost naroubován business, a to se všemi negativy, která s sebou nese?

Samozřejmě, že také na Ostrovech žijí lidé, kteří se greyhoundům, jejich chovu i závodění věnují jen tak pro radost, protože je to baví a je to jejich životní styl - o těchto lidech, ale hovořit nechceme, protože zde jádro problému není.

Co máme na mysli, je masová nadprodukce se snahou „vyrobit“ co „nejlepší“ závodníky... s co „nejlepšími potomky“... Proč? Je to jednoduché - v tvrdé konkurenci jen ti nejlepší psi znamenají úspěch a rovněž peníze. Finanční ocenění majitele psa v případě výhry ve významném derby bývá sice dobrým, avšak stále jednorázovým výdělkem. A ten navíc nikdy není jistý - vždyť „nejlepšího“ a „nejhoršího“ psa od sebe v závodě na 480 m dělí někdy sekunda, někdy několik desetin jedné sekundy a vítězství je závislé na řadě faktorů. Situace ale začíná být podstatně zajímavější tehdy, když majitel svého šampiona nebo šampionku postaví do chovu...

Sázení na vítěze dostihů - to je pak samostatná, nikoli nevýznamná kapitola - zde „nevyhrává“ ani pes, ani jeho majitel, ale sázkařské společnosti, které tuto činnost provozují.

Vraťme se ale zpět k těm průměrným, „nevýdělečným“ jedincům, kteří se oslavovaným šampionem nikdy nestanou... Takových je - pochopitelně - většina. Přibližně kolem čtvrtého roku života jejich sportovní kariéra končí. (Proto mluvíme o „vysloužilých“ dostihových greyhoundech, ač ve skutečnosti jde o psy, kteří jsou teprve zhruba v třetině svého života.) Co se s nimi ale děje dále? K chovu nejsou dost perspektivní, běhat už nebudou... Nejlogičtější by by bylo říci, že se stávají domácími společníky, rodinnými pejsky a podobně...

Realita je jiná. Se statutem domácí mazlíček končí malé procento z nich. Situace je v tomto ohledu již mnohem lepší ve Velké Británii - zdaleka ne však uspokojivá - v rámci Irska pak zoufalá. Tam bohužel nebývá zvykem a není zažito vnímat greyhounda jako společenského psa, jako inteligentního a báječného přítele rodiny. Většinovou společností je vnímán jako užitkové zvíře, dokonce je tímto způsobem klasifikován i v irské legislativě, a co je horší - v samotných hlavách mnoha tamních obyvatel. Podstatná část těchto psů je tedy po ukončení dostihové kariéry utracena. Mluvíme nyní o číslech v tisících ročně.

Můžeme říkat, že se nám to vůbec nelíbí, můžeme s tímto systémem a způsobem vnímání hluboce nesouhlasit, pro většinu z nás to bude dokonce neakceptovatelné - a někoho to může rozplakat, jiného rozzlobit - je to však daná skutečnost, kterou pozměnit je a bude běh na dlouhou trať. Ostatně tak, jako pokaždé, když se člověk snaží měnit zaběhané vnímání a přetvářet stávající rutinu.

Jak ale účinně pomoci? V principu se hledají se dva druhy řešení - jednak řešení dlouhodobé situace... a současně řešení pro pejsky, kteří potřebují pomoci akutně, teď a ihned.

První z obou řešení je spíše úkolem organizací jakými jsou na jedné straně např. Irish Greyhound Board a Greyhound Board of Great Britain, na straně druhé záchranná síť útulků jakými jsou britští RGT nebo irští PAWS a na výstupu pak úkolem organizací aktivních v procesu adopcí těchto pejsků do rodin v Evropě (v ČR GACR, v Itálii např. GACI, ve Slovinsku SASIN atd.).

Dlouhodobým úkolem ostrovních organizací je hledat cesty a způsoby, jak a) pozměnit stávající klima a náhled na greyhoundy jako takové b) jak zajistit, aby s vysloužilými závodníky bylo zacházeno korektním a zodpovědným způsobem a přistupováno k nim jako k tvorům, kteří mají právo na důstojný a naplněný život.

Dlužno poznamenat, že na tomto poli bylo ve Velké Británii dosaženo konkrétních úspěchů, neboť již není možné díky systému registrací nechat „nepotřebného“ psa prostě zmizet. Rovněž v Irsku začíná lépe fungovat systém zpětné vazby a kontroly např. podle tetování. Z let minulých jsou známy hrůzné excesy, kdy majitelé vyřešili problém s přebytečnými psy způsobem, kterému se rozum i srdce zdráhají uvěřit, kdy tyto fotografie obletěly svět a pobouřily řadu milovníků i ochránců zvířat napříč světem. Možná jste je viděli také. Rádi bychom konstatovali, že k takovým případům dnes už vůbec nedochází. To bohužel nemůžeme. Bohužel, v každé společnosti a v každé zemi se najde procento lidí, kteří jsou schopni vůči zvířatům naprostých ohavností. Co je však pozitivní - takové věci rozhodně nejsou vnímány jako něco běžného, ale jako projevy nepřípustné krutosti a hlouposti - a každý takový případ se snaží autority jakými jsou IGB nebo GBGB prošetřit, řešit a aktéry postihnout.

Co ale se zmíněným právem na důstojný život, potažmo život jako takový, který si každý z těchto nádherných psů, kteří tam za mořem čekají, zaslouží? Netřeba ani hovořit o excesech - sám fakt, že tří-čtyř-pětiletí psi jsou utráceni proto, že se nikomu nehodí, je pro většinu z nás otřesný - mělo by být přeci standardem se o ně postarat. Změnit, co změnit lze - to už je tedy úkol pro organizace zabývající se jejich adopcemi, hledáním rodin a domovů.

V České republice se touto činností zabývá občanské sdružení Greyhound Adoption Czech Republic . Na našem webu najdou čtenáři celou řadu informací, o tom kdo jsme, jaké jsou naše cíle, co děláme, čeho jsme dosáhli a co právě připravujeme. Dále je vždy k dispozici aktuální nabídka psů čekajících na domovy, a také diskuzní fórum určené nejen pro majitele již adoptovaných chrtů, ale stejně tak pro zájemce, kteří adopci zvažují.

Možná teď přemýšlíte, jak můžete pomoci vy sami. Možná uvažujete o čtyřnohém příteli a jste schopni některému pejskovi nabídnout domov - pokud je tomu tak, budeme mít velkou radost. Kromě toho nám můžete pomoci s propagací a šířením informací. Můžete dát tento článek přečíst rodině a známým. Můžete se přijít podívat na některé z našich chrtích setkání a akcí a poznat nás osobně. Možností, je poměrně dost. Realisticky si uvědomujeme, že nejsme schopni celý problém globálně vyřešit, radujeme se ale s každým chrtem, kterého se zachránit podaří, protože:

Adopcí jednoho chrta nezměníte svět,


                              tomuto jednomu však určitě jeho svět změnit můžete...

 

GACR - Greyhound Adoption Czech Republic

Moskevská 9

Ústí nad Labem

číslo účtu: 228200236 / 0300 , vedený u ČSOB, a.s.

v.s. 012011    do zprávy: Dočasné domovy a jméno Vaší firmy

pro komunikaci, prosím, používejte:

gacr.adopcechrtu@seznam.cz  

Ladislav Lacina

+ 420 777 715 881

http://www.adopcechrtu.eu  


 

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Komentáře (11)

  • Obrázek uživatele Karel
    Karel (anonym)

    Na jedné straně Vám jde o zachránění utrácených psů a na druhé straně si z toho asi děláte byznys, když za každého psa chcete alespoň pět tisíc korun. Poněkud zarážející, nemyslíte ?

    Bře 18, 2011
  • Obrázek uživatele Monika
    Monika (anonym)

    Já bych řekla, že dovoz chrtů do Čech z Anglie a následná péče do doby, dokud se nenajde nový majitel, asi bude něco stát. Zadarmo je asi vozit nikdo nebude.

    Bře 18, 2011
  • Obrázek uživatele Filip
    Filip (anonym)

    Tak to je klasika! Češi se vždy bojí, aby někdo na něčem nezbohatl. Hlavně ne na dobré a prospěšné věci. Že někdo zbohatne třeba na prodeji prošlých potravin, to jim nevadí. Hlavně když nakoupí a ušetří.

    Bře 18, 2011
  • Obrázek uživatele !
    ! (anonym)

    Vaše starosti bych chtěl mít.

    Bře 18, 2011
  • Obrázek uživatele Slunečnice
    Slunečnice (anonym)

    Vaše starosti bych chtěl...abys věděl, to jsou vážné starosti!!

    Kvě 26, 2011
  • Obrázek uživatele Bady
    Bady (anonym)

    PECKA Z PLECKA! ;D

    Kvě 26, 2011
  • Obrázek uživatele Tyhle psy chtějí utratit
    Tyhle psy chtěj... (anonym)

    http://www.ahaonline.cz/clanek/aha-zverinec/61988/temhle-pejskum-hrozi-smrt-pomuzete.html

    Srp 07, 2011
  • Obrázek uživatele Už jim nezbývá ani týden
    Už jim nezbývá ... (anonym)

    http://www.ahaonline.cz/clanek/aha-zverinec/61988/temhle-pejskum-hrozi-smrt-pomuzete.html

    Srp 10, 2011
  • Obrázek uživatele M
    M (anonym)

    Nejlepší jsou na česneku!

    Srp 10, 2011
  • Obrázek uživatele A
    A (anonym)

    Na jedné straně Vám jde o...U Chrtů v nouzi platíte 6 000 Kč. Ano, takhle to vypadá hrozně drahé, ale koukněte se co vše musí CHVN platit. Kolikrát psa vykupují, v dogpoundech platí poplatky, psy jsou podvyživení, nemocní, zablešení, staří, mají různá zranění... Oni je musí vyléčit, musí se nějak spojit s rodinkou (telefon a benzín je zadarmo, stejně jako žrádlo a veterinář pro psa -_- ), musí psa dovézt z IRSKA (to je za rohem -_-) a někdy ty poplatky (např. žrádlo) platí třeba půl roku (http://www.chrtivnouzi.cz/chrti/742.html). A taky ty psi čipují a očkují... U galgů a podenců platí i poplatek záchranářům. A propagace taky něco stojí (webovky taky pořídili zdarma). A pak se občas vyskytnou takové případy jako Tee nebo Betinka (koukněte na FB). A toho času, dělají to jen proto, že ty zvířata tak milují (http://www.chrtivnouzi.cz/clanky_pod/89.html, http://www.chrtivnouzi.cz/clanky_pod_3/90.html)... Zamyslete se nad tím než něco vypustíte. :/ Pár ústřižků kolik toho je: "Veterinární stránka nás vyjde circa na 180 EUR, krmení jsme zatím pořídili za nějakých 40 EUR - uvidíme, kolik ho bude dále potřeba a transport do UK vyjde na zhruba 900-1000 EUR, v létě nejsou ceny trajektu nejpříznivější. Tímto hluboce děkujeme všem za finanční pomoc, opravdu ani centík nepřijde nazmar." "Přímé a nezbytné veterinární náklady v Irsku: - chip, vzteklina, standardní vakcinace: cca 80 EUR - kastrace cca 120 až 140 EUR (záleží na veterináři a jak se co podaří \"usmlouvat\", kastrace pejsků vychází mírně příznivěji než u fenek, logicky, jedná se o nepoměrně jednodušší zákrok)" " minimálně kolem 200 Euro/pes za velmi příznivých okolností a v případě zdravého pejska. " A zakončím to velmi zajímavým článkem: http://www.chrtivnouzi.cz/blog_165_214/1.html

    Led 05, 2015
  • Obrázek uživatele Nejenom chrti potřebují pomoct
    Nejenom chrti p... (anonym)

    https://www.blesk.cz/clanek/radce-zdravi-a-zivotni-styl-zivotni-styl/529810/jaroslava-se-v-modranech-stara-o-psy-ktere-nikdo-nechce-pejskum-poskytuje-privetivy-domov.html

    Říj 22, 2018

Přidat komentář

Reklama

Reklama