Dobře to znají všichni, kteří se rozhodli rozmnožit počet členů domácnosti o nějakého čtyřnožce. Zčista jasna je jejich mazlíček nerudný, nekontaktní, odmítá opětovat páníčkem nabízenou přízeň. Poplašný zvonek, který se v takových případech rozezní v jeho hlavě, velí, aby okamžitě vyhledal pomoc veterináře. Mnohdy je však tento úmysl předčasný a zbytečný. Stačí si totiž vybavit recepty, které se při banálnějších onemocněních účinně osvědčily v dobách minulých, vycházely z bohaté nabídky přírodních zdrojů a hlavně netraumatizovaly zvíře, které návštěva u specialisty dokáže jen málokdy nevyvést z míry.