Se zavázanýma očima a se svázanýma nohama jelen sténá bolestí, když mu jsou ruční pilou odřezávány ohromné zakřivené parohy. Silné zvíře se vzpírá ve snaze uniknout a krev mu vyráží z pahýlů, avšak sibiřští pastevci jej drží, dokud není jejich práce hotová, píše agentura Reuters.
Krvavé odřezávání paroží maralských jelenů je každoročním
rituálem v této izolované části Sibiře a pochází ze 17. století.
Tvoří základ exportu jeleních parohů, což je ceněné zboží na
asijských trzích a významný zdroj příjmů pro tento zaostalý
region.
Turisté, kteří cestovali tisíce kilometrů po Rusku, aby se
stali svědky této podívané v zamlžených horách Horního Altaje na
hranicích s Mongolskem, Čínou a Kazachstánem, na to hledí
zmatení, jiní se zděšením.
Někteří jeleni během odřezávaní parohů hynou šokem. Ti, co
přežijí, jsou po ošetření rány solí puštěni zpět do hor, aby jim
vyrostly nové parohy, které jim jednoho dne budou opět stejným
způsobem odstraněny.
Velké trhy s maralským parožím, které prý má podle jeho
vyznavačů ojedinělé léčebné vlastnosti, jsou v Číně a v Jižní
Koreji, kde se prodává po kusech, nebo rozdrcené na prášek, který
se přidává do léků.
Kilogram paroží stojí asi 300 dolarů. Parohy u dospělého
jelena váží asi 20 kilogramů, což znamená, že cena toho, co nosí
jeleni na své hlavě, se pohybuje okolo 6000 dolarů.
Někteří domorodci hovoří o blahodárných účincích pití krve,
která byla odsáta z jelenova krku, či koupele v takto získané
krvi. Tvrdí, že to zvyšuje energii, zmírňuje stres a pomáhá při
hojení ran.
Když Alexander, který pracuje na odlehlé jelení farmě v
altajské vesnici Čendek více než deset let, vzal do ruky čerstvě
odříznutý paroh a vymačkal si pár kapek krve do pusy, někteří z
turistů ztuhli šokem. Jeden z turistů to později také okusil,
avšak většina dala přednost tomu to raději vůbec nezkoušet.
Po většinu roku je Čendek, obývaný etnickými Rusy a potomky
tureckých nomádů, jen obyčejnou vesnicí s rozptýlenými dřevěnými
domy ležící asi 4000 kilometrů od Moskvy a den cesty po bouřlivé
řece Katuň z místního letiště. Avšak odřezávání paroží, prováděné
na začátku krátkého sibiřského léta, změní vesnici v podívanou,
na níž se sjíždějí ve sportovních vozech noví bohatí Rusové
hladoví po extravagantních způsobech utracení svého majetku.
"Vydal jsem se sem z Moskvy, abych vyzkoušel koupel v krvi,"
říká 66letý Anatolij Gensiorovskij, šéf moskevské inženýrské
firmy, který přijel na farmu, aby se ponořil do sovětsky
asketické kádě naplněné čerstvou jelení krví. "Konzultoval jsem
své bolesti zad s mnoha doktory, avšak toto je jediná věc, která
pomáhá. Není jednoduché sem přijet, doprava je velmi primitivní.
Avšak stojí to za to."
Ochránci práv zvířat tyto praktiky odsuzují, současně ale
tvrdí, že to jeleny neohrožuje. "Naší jedinou obavou je to, že
brutalita této nechutné procedury by se mohla podepsat na
psychice jelenů," říká Alexej Vaisman z ruské pobočky Světového
fondu na ochranu přírody (WWF).
Na vývozu paroží vydělali Sibiřané od pádu komunismu tisíce
dolarů. Prodávají každoročně 40 tun, čímž jsou na druhém místě za
Novým Zélandem. Dříve obchodovali s jelením parožím s mongolskými
nomády a prodávali je za zlato a kožešiny.
Dnes je obchod s jelením parožím hlavní hnací sílou
hornoaltajské ekonomiky, která se potýká s problémy od pádu
komunismu v roce 1991. Za sovětských dob stát dotoval produkci
ruského zemědělství stejně jako v jiných oblastech.
"Pokud bychom neměli toto, naše hospodářství by se zhroutilo
již dávno. Avšak od roku 1991 panují zlé časy," říká Vadim
Mešerjakov, který koordinuje altajský vývoz paroží. "Za
sovětských dob vláda platila za jeden kilogram jeleních parohů
1200 dolarů, zatímco dnes prodáváme naše produkty za průměrnou
cenu jen 300 dolarů."
Poptávka však roste ze strany Jižní Koreje i ruské střední
třídy, která otevřela nový trh pro sibiřské obchodníky, jenž
chtějí vydělat na nádherné altajské přírodě. Někteří doufají, že
se zvýší příliv turistů, když se v nadcházejících měsících v
nedalekém městě opět otevře letiště ze sovětské éry.
Vladimir Weinberger, který vede největší jelení farmu v
regionu, chce postavit na svém pozemku luxusní penzion se
zdravotním vybavením v západním stylu. "V Rusku roste počet
bohatých lidí a stejně jako na Západě se chtějí starat o své
zdraví," říká. "Za pár let tu budou hotely a domy na březích řeky
Katuň srovnatelné s těmi na Západě," dodává.
Zdroj: ČTK/Reuters
Komentáře (23)
- odpovědět
Pro 04, 2004- odpovědět
Črv 04, 2003- odpovědět
Črv 02, 2003- odpovědět
Pro 04, 2004- odpovědět
Črv 09, 2006- odpovědět
Led 24, 2007- odpovědět
Led 24, 2007- odpovědět
Bře 21, 2007- odpovědět
Bře 21, 2007- odpovědět
Říj 23, 2007- odpovědět
Říj 23, 2007- odpovědět
Říj 24, 2007- odpovědět
Říj 24, 2007- odpovědět
Říj 24, 2007- odpovědět
Říj 24, 2007- odpovědět
Říj 24, 2007- odpovědět
Říj 26, 2007- odpovědět
Říj 26, 2007- odpovědět
Říj 27, 2007- odpovědět
Lis 21, 2007- odpovědět
Srp 14, 2008- odpovědět
Dub 18, 2013- odpovědět
Dub 19, 2013Přidat komentář