"Tito ptáci ani nepatří mezi rizikové skupiny, u kterých je
přenos některého z ptačích virů pravděpodobnější nebo u kterých
byl v nedávné době virus H5N1 prokázán," uvádějí ornitologové na
webových stránkách. Strach z jarního příletu opeřenců z teplých
krajin je podle nich nepřiměřený. Většina volně žijících ptáků, u
nichž byla nemoc zjištěna, se totiž nakazila od drůbeže, nikoli
naopak že by vir rozšiřovali mezi domácí hejna.


U volně žijících ptáků po nakažení rychle propuká choroba,
která je zabije. Není tedy pravděpodobné, že by nakažený pták
mohl migrovat na dlouhé trasy.


U ptáků existuje podle ornitologů množství běžných kmenů
ptačí chřipky, které nejsou vysoce patogenní. U divoce žijících
ptáků tyto viry obvykle nemutují do jiných forem. U drůbeže,
která má navíc oslabený imunitní systém, mohou zmutovat
jednodušeji.


Přenos viru H5N1 na člověka je ještě mnohem komplikovanější.
Zaznamenán byl zatím pouze u lidí, kteří jsou v přímém kontaktu s
nakaženou drůbeží a jejími exkrementy. A neexistuje důkaz přenosu
ptačí chřipky na člověka z volně žijícího ptáka, hájí
ornitologové divoké ptactvo.


Podle agentury AFP benátská veterinární správa oznámila, že holubi se nenakazí ptačí chřipkou.


Díky svému fyziologickému uzpůsobení není holub rizikovým
druhem a na rozdíl od kupříkladu krůt nebo kachen není vůči viru
ptačí chřipky vnímavý, uvedl Giuseppe Carrara z benátského
veterinárního úřadu.

Zdroj: ČTK