Vztah Čechů k opuštěným a nalezeným zvířatům

V červenci tohoto roku proběhl reprezentativní výzkum společnosti STEM/MARK a.s. věnovaný otázkám zaměřeným na vztah obyvatel ČR k opuštěným a nalezeným zvířatům. Cílem projektu bylo zmapovat názory české populace týkající se především zodpovědnosti za bezprizorní zvířata a utrácení zdravých opuštěných psů a koček. Průzkumu se zúčastnilo 974 osob starších 15 let vybraných metodou kvótního výběru.

Zvíře z útulku - ano nebo ne?

Více než polovina domácností v České republice (52 %) má doma psa nebo kočku (28 % psa, 10 % kočku, 14 % obojí). Majitelů zvířat je obecně více v menších obcích do 4 999 obyvatel, naopak méně jich je ve městech nad 20 000 obyvatel. Ukázalo se, že zvíře z útulku má doma 8 % domácností, naopak 92 % ostatních majitelů psů a/nebo koček si jej pořídilo jiným způsobem. V tomto ohledu nejsou mezi jednotlivými socio-demografickými skupinami žádné významné rozdíly. 

Proč nemáme doma „útulkáče“?

Nejčastěji uváděným důvodem toho, proč si lidé nevzali zvíře z útulku, je skutečnost, že psa a/nebo kočku dostali od někoho z okruhu své rodiny nebo známých (44 %). Téměř pětina ostatních (19 %), a to zejména majitelé psů, požaduje konkrétní plemeno zvířete, další desetina osob pak má doma zvíře - nalezence (zejména majitelé koček). Mezi další důvody, proč si lidé nepořídili zvíře z útulku, patří narození potomka vlastního zvířete (7 %), neznalost povahy/ rodičů/budoucího vzhledu zvířete (6 %) nebo neznalost toho, čím si zvíře prošlo v minulosti (5 %). 

Proč jsme si pořídili „útulkáče“?

Třetina osob, která si pořídila zvíře z útulku, tak učinila z důvodu, že jim bylo zvířete líto, dalších 23 % proto, že považuje psy a kočky z útulku za vděčnější a přítulnější než koupená či darovaná zvířata. Také nízká cena je pro některé respondenty (15 %) důvodem k preferenci zvířete z útulku. Stejný počet lidí je motivován čirou dobročinností. Ti, kteří mají zároveň psa i kočku, oceňují přirozenost a nešlechtěnost útulkáčů. Svou roli hraje také dobrá předchozí zkušenost se zvířetem z útulku. Jiný důvod uvedlo 35 % dotázaných.   

Kdo by se měl postarat o opuštěná a nalezená zvířata?

O opuštěná zvířata by se měl postarat podle většiny respondentů především stát, a to buď sám, nebo prostřednictvím obcí a krajů (51 %, stanovisko podporováno zejména majiteli psů). Na druhém místě pak soukromé dobročinné organizace (44 %). Podle desetiny respondentů by měla být tato odpovědnost přenesena na nálezce zvířat nebo někoho jiného (9 %). Tuto nespecifikovanou odpověď volili převážně muži. Podle 2 % respondentů by se o zvířata měly starat firmy a podniky. 

Co s nechtěným zvířetem?

Otázku zodpovídali všichni respondenti. Většina lidí, pokud by se z jakýchkoliv (finančních, zdravotních atp.) důvodu nemohla o zvíře dál postarat, by jej darovala někomu blízkému (71 %). I v tomto případě se častěji jedná o osoby se středoškolským vzděláním a chovatele. Umístění zvířete do útulku by v takovém případě zvolilo 16 % dotázaných (častěji lidé s nižším vzděláním a ti, kteří nevlastní žádné zvíře). Cizím zájemcům by zvíře svěřilo 5 % dotázaných, dvě procenta lidí uvedla, že by nechali své zvíře utratit. 

Regulace populace opuštěných zvířat

Respondenti měli šanci vyjádřit se k otázce, která nabývá na aktuálnosti s blížící se legislativní změnou. Naprostá většina osob (83 %) nesouhlasí s tím, aby v rámci regulace populace opuštěných zvířat byli usmrcováni zdraví psi nebo kočky (83 %). Tento názor častěji sdílí ženy, lidé žijící v největších městech nad 100 tisíc obyvatel a také majitelé psů. Pro utracení opuštěných zvířat se vyslovilo jen 14 % dotázaných, a to častěji muži. K problematice nemají vyhraněný názor 4 % respondentů, častěji ti, kteří nevlastní doma psa ani kočku.

Pomoc útulkům

Necelá třetina (29 %) dotazovaných osob již někdy nějakým způsobem pomohla zvířecím útulkům. V tomto případě se jedná častěji o ženy a také v určitých případech o majitele zvířat. Naopak 71 % dotázaných žádnou z podpůrných aktivit ve prospěch útulků nikdy nezrealizovalo (častěji jde o muže a osoby bez domácího zvířete). Nejčastější formou pomoci jsou nákup krmiv v rámci akce „Pomozte naplnit misky v útulcích (9 %), finanční dary/virtuální adopce (9 %, opět častěji ženy) či dary materiální (9 %, častěji majitelé psů). Dvě procenta dotázaných uvedla, že poskytnutá pomoc spočívala v jiné formě a další dvě procenta uvedla venčení útulkových psů. Dobročinnou prací pomohlo útulkům jedno procento osob. 

RNDr. Barbora Večerková - Client Service Manager STEM/MARK, a.s.

 

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Komentáře (6)

  • Obrázek uživatele Lilith
    Lilith (anonym)

    My jsme si vzali koťátko z útulku, bohužel po týdnu umřelo na popraskání žaludečních vředů. Byl to prý pozůstatek hladovění na ulici. Teď máme kotě od chovatele, ale tomu útulku každý měsíc alespoň peněžně přispíváme.

    Dub 11, 2012
  • Obrázek uživatele vera
    vera (anonym)

    bzlo to asi v roce 2003, 25. prosince co jsem slysela mnoukani, nevedela jsem jestli to jde z telky nebo z venci, po pul hodine, me to nedalo a sla jsem se mrknout ven, a tam pod popelnici - velkou se krcilo kote, asi nevhodny darek vanocni. Vzala jsem ho domu a do rana bylo s nami, nez jsme ho vzali k mamce na planovanou navstevou s neplanovanym vanocnim darkem. Do rana co ten nam tam udelal bince v kuchyni, rozhodne se nenudil. Co slo shodit to bylo dole na zemi, s rozlamanymi kousky rohliku si hral ping pong = osobne jsem videla. Bylo to roztomile kotatko. A nebo po letech, jsem sla z nakupniho centra Dyje a mezi dvermi proti me si to dovnitr spacirovalo rezave mourovate kote, asi citilo krmeni ze zverimexu uvnitr a nebo slo proste za teplem, byl totiz prosinec, asi 2 tydny pred Vanoci (poslednich par let tu pomale vubec nesnezi) chvili jsem na nej koukala kde ma panicka/u, a kdy jsem se presvedcila, ze je bezprizorni, vzala jsem jej pod bundu a dosla k veterinari. Z ucha mu vytykal hnis a hazelo hlavickou. Zaplatila jsem 500,- na miste za ATB injekci a sli dom. A doktor mi jeste povida, potom co jsem mu rekla jak jsem k nemu prisla, ze je to tulak. Trosku me rozhodil proc je tak zlej a kritickej. Na vanoce jsem jela pres celou republiku na brigadu, tak jsem cicu vzala k babicce na venkov. Nevim co se stalo, ale kote od babicky zmizelo. Mam daleko vic pribehu, ale snad tyto dva budou stacit.

    Dub 11, 2012
  • Obrázek uživatele radim
    radim (anonym)

    bzlo to asi v roce 2003, 25....verko kolik je ti let?jsi zadana?takove devce jako ty je sen mnoha muzu

    Led 17, 2014
  • Obrázek uživatele Zuu
    Zuu (anonym)

    Když mi byly asi 3 roky, tak jsme na pumpě našli 2 jezevčíky. Vzali jsme je domu a teď to jsou věrní mazlíčci. A když necháme otevřené vrata oni vylezou jen na konec ulice a pak se hned vrátí.Mám je moc ráda...

    Lis 07, 2014
  • Obrázek uživatele MaDi
    MaDi (anonym)

    Mám stejnou zkušenost! Včera jsme našli se synem dva úplně opuštěné slimáky a jednoho hlemýždě. Okamžitě jsem se jich ujali a dali jim čínské zelí a dneska? Dneska to jsou dovádiví nejvěrnější kamarádi, spí s námi v posteli, nechají si nasadit obojek a na vodítku s nimi děláme dlouhé procházky. Je to ale otřesné, kolik bezcitných Čechů šlo po této cestě a ta opouštěná, živořící zvížátka nechala bez povšimnutí, ani nezavolala nonstop službu z útulku Městské policie... Lidi jsou hyeny...

    Lis 07, 2014
  • Obrázek uživatele ňufínek
    ňufínek (anonym)

    Mám stejnou zkušenost!...Přesně tak. Vždycky, když když zaprší, nacházíme v kalužích žížaly. Tak je bereme do útulku, kde si pak mohou hodní lidé vybrat právě toho svého mazlíčka. Nebo alespoň přispět na provoz. Mějte se všichni sluníššššššššššškově.

    Lis 07, 2014

Přidat komentář

Reklama

Reklama