Psoriaza z pohledu tradiční čínské medicíny (TČM)

Mnoho lidí se však již setkalo se základními taoistickými kategoriemi jin a jang, které byly čínskou medicínou do detailu propracovány. Přestože lupénka může mít mnoho konkrétních typů výsevů na kůži, lze říci, že všichni mají společné různě velké okrsky suché, šupinaté a zarudlé kůže. Z těchto i dalších důvodů je lupénka v TČM klasifikována mezi onemocnění s projevy horka. Pro její vznik existují tři základní teorie.

1. Teorie horké krve poukazuje na škodlivého činitele přítomného v krvi nemocného, který způsobuje projevy horka na kůži. Jako příčina tohoto stavu se uvádí sedm nadměrných emocí (hněv, strach, úzkost, smutek, hysterie, splín, děs) pokud se jim poddáváme příliš často a na dlouhá období. Horko v krvi také může být způsobeno nepravidelným stravováním a pojídáním potravin horkého typu jako jsou tučné, smažené, dlouho vařené a pečené masité pokrmy nebo uzeniny, nadměrný příjem alkoholu a podobně.

2. Pokud se psoriaza projevuje drsnou a šupinatou kůží ve výrazné míře a je to doprovázeno nafialovělým nádechem jazyka s fialovými tečkami stagnující krve, na kůži lze nalézt červenavé tečky rozšířených cév a pacienti trpí ztuhlými klouby tak to jsou všechno příznaky ospravedlňující teorii stagnace krve jako příčiny onemocnění lupénkou. Pokud to trochu zjednodušíme tak se příčiny v tomto případě týkají především nesprávné funkce jater.

3. Třetí teorie se zabývá nedostatkem výživných a ochlazujících látek v krvi nemocného. Pokud dojde k výsevu lupénky po infekčním onemocnění a je to doprovázeno příznaky slabé horečky, suchou stolicí až zácpou, tmavě žlutou močí, jazykem se žlutým a tučným povlakem a rychlým pulsem tak je to důkazem nedostatku látek povahy jin ? ochlazujících a vyživujících organismus. Tento typ je častý u mladých lidí.

V léčbě lupénky používá TČM mnoho konkrétních léčebných postupů, které lze shrnout do několika oblastí. Prvním krokem je pečlivé vyšetření pacienta. I když se zde užívá postupů se stejným jménem jako v medicíně západní a to je pozorování, poslech, dotazování, pohmat, tak jejich obsah je poněkud odlišný. Dotazováním musí lékař TČM zjistit toleranci zátěže jako je chlad a teplo u pacienta, kdy, jak a kde se pacient potí a mnoho dalších údajů podle klasického rámcového schematu tzv "Deseti otázek" tak jak se dochovaly v souborném díle mnoha autorů I cchung ´tin ťien (Yi zong jin jian). Při poslechu si všímá zvuku hlasu a všech zvukových projevů pacienta, při pozorování pečlivě prohlédne nejen kůži pacienta ale i jeho jazyk, kde sleduje nejen barvu jazyka ale také kvalitu povlaku, útvarů na jazyku, otisků zubů a další. Při pohmatu vyšetřuje určité tělní partie spolu se speciálními akupunkturními body, které mají vztah k vnitřním orgánům a jejich onemocněním- jsou to tzv body poplašné. Jedním z nejdůležitějších vyšetření je i pohmat pulsu, kde lze zjistit nejméně 12 různých údajů. Všechny tyto údaje je pak nutno vyhodnotit podle výše zmíněných algoritmů a kategorií jin a jang tak aby byl zřetelně odlišen kořen ? což je příčina nemoci a větve ? což jsou její povrchní projevy. Jedině poté je vůbec možno léčbu vybrat a zahájit.

Léčba je zpravidla komplexní a užívá se při ní nejen speciálních čínských bylinných receptů, ověřených staletími. Jsou rovněž popsány mnohé akupunkturní postupy s přesně vymezenými indikacemi. Používají se i masti, bylinné koupele a cvičení. Nedílnou součástí léčby je však i dietetická terapie, kterou si dále probereme. V dnešní době dochází i ke kombinacím postupů západní medicíny s prostředky čínské tradiční medicíny, přičemž se protagonisté obou oborů dokáží bez problémů dohodnout jistě ku prospěchu pacienta.

Z hlediska opatření životosprávy, které je nedílnou součástí péče o pacinta s lupénkou je v TČM kladen důraz na prevenci onemocnění z nachlazení. Pacient by se měl vyhýbat horečnatým onemocněním a zvláště v zimě se aktivně bránit proti nachlazení. Při jakýchkoli známkách rýmy či bolestí v krku je nutno co nejdříve zaléčit akupresurou, akupunkturou či bylinnými prostředky apod. a veškerá onemocnění co nejrychleji a zcela doléčit. Doporučuje se otužování se kterým začínáme již na konci léta či i v jeho průběhu. Dále pravidelné cvičení tak aby byl organismus v optimálním stavu již před příchodem zimy, kdy je pravidelné cvičení nutností. Čínský lékař však zvláště doporučuje typická čínská starobylá cvičení s výraznými zdravotními účinky. Při jakýchkoli cvičeních čínští lékaři zdůrazňují opatrnost aby se při zpocení člověk nevystavil větru a nenachladl a nedoporučují velké nárazové tělesné zátěže.

Dietetická opatření při onemocnění lupénkou vycházejí v mnohém z čínského prostředí, které se od našeho poněkud liší. Přesto však můžeme hodně pokynů jistě respektovat. Jak z pohledu tradice tak i moderních poznatků jsou v Číně dávány do souvislosti s výskytem lupénky následující potraviny : krevety, některé ryby, kuřecí maso, hovězí, mléko, kachní, skopové, králičí i vepřové maso. Dále pikantní a ostré potraviny jako je alkohol, víno, česnek, cibule šalotka, čili papričky, koriandr, řapíky celeru, kořeny lotusu, houby, pohanka. Citlivost na tyto potraviny však může být individuální takže jídlo, které vadí jednomu pacientovi nemusí škodit někomu jinému. Všeobecně se však nedoporučuje jíst větší množství masa ani rybího a pálivá koření. Přesný dietní plán je možné stanovit jako součást léčby až po stanovení přesné diagnozy podle čínské tradiční medicíny. V takovém případě je pak možné sladit všechny léčebné postupy do jednoho celku tak aby směřoval žádaným směrem k nastolení ztracené rovnováhy v organismu. Čínští lékaři varují před paušálním omezováním mnoha potravin ve stravě nebo přílišným soustředěním pacienta jen na stravu, neboť může dojít i k nedostatku některých výživných látek. Proto by se dlouhodobé změny a omezení v jídelníčku měly vždy konzultovat s vyškoleným odborníkem a neměli by k nim přistupovat jen sami pacienti.

V léčbě psoriázy se uplatňují i koupele v bylinných odvarech a solích. Nedoporučují se však koupele v horké vodě, které naopak dlouhodobě mohou stav i zhoršovat. Teplota vody by se měla pohybovat na úrovni tělesné teploty tedy 30 - 36 stupňů Celsia.

Z hlediska TČM je nejdůležitější a prvotní příčinou všech onemocnění stav duše tedy psychika nemocného. Proto stresy, netrpělivost, deprese a špatná nálada mohou celkový stav zhoršovat. Jsou zaznamenány zhoršení stavu kůže při manželských hádkách, smrti či onemocnění milovaného člověka a v jiných stresových zátěžových situacích. Proto i zde ještě více než jindy platí zlaté české přísloví : "Veselá mysl půl zdraví" nebo jak by řekli v Číně : "Nechť zůstane tvé srdce klidné ve slávě i ve zmaru".

Zdroj: www.tcm.cz