Seznam omylů o klíšťatech

Pejčoch čerpal z vět o klíšťatech uveřejněných v českých médiích a také z dotazů lidí. Hned v úvodu vyvrací zažité tvrzení, že klíšťata nejvíce hrozí o letních prázdninách. "Není to pravda." Populační hustota klíšťat má podle něj dva vrcholy. Hlavní přichází na jaře a druhý, nižší, koncem léta. V létě naopak populace klíšťat prochází depresí, a parazitů je tak v přírodě ze sezony nejméně.

Podle jiných mýtů si klíště vybírá světlé barvy, nejraději žlutou. Podle Pejčocha ovšem tvor nemá oči, takže podle barvy se při hledání hostitele nemůže řídit. Na savce naopak pasivně čeká v porostu s nataženýma předníma nohama. Omyl s barvou se možná zrodil tak, že na světlé látce je tvoreček lépe vidět. "Žlutou barvu vyhledávají spíše mšice," uvedl odborník.

Omylem je podle Pejčocha také to, že se klíště do pokožky zakusuje. Ve skutečnosti tvor nemá kusadla a do rány tak pouze zasune sosák, který má zpětné háčky. Sosák pak upevní speciálními slinami. Je proto vhodnější mluvit o přisátí než o zakousnutí. Zpětné háčky navíc netvoří závit, takže je jedno, zda se klíště vytáčí po směru hodinových ručiček nebo na opačnou stranu.

Odborník vyvrací také tradovanou věc, že přisáté klíště se po natření olejem začne dusit, až vyzvrací do ranky obsah svých útrob, a tak může do krve člověka přenést mikroby. Podle Pejčocha není prokázáno, že by klíště zvracelo. Kdyby ovšem zvracelo, vyzvrátilo by do rány krev, kterou předtím nasálo, a vrátilo by tak člověku jeho mikroby. Nákazu na hostitele přenáší vypouštěním slin ze slinných žláz.

Odborník v dokumentu uvádí na pravou míru celkem 20 omylů či neodborných tvrzení o klíšťatech, klíšťové encefalitidě a lymeské borrelióze. Stručně pojednává o vývojových stádiích klíštěte a fakta doplňuje fotografiemi. Místy rady, které u odborníků patrně vyvolávají usměv, jen komentuje. Například hádá, proč je podle některých doporučení vhodné parazita po vytažení smočit v kapce dezinfekčního roztoku. "Zřejmě proto, abychom klíště zbavili bakterií z našich prstů," uvádí.

Klíště přenáší vir klíšťové encefalitidy a bakterie, které způsobují lymeskou borreliózu. Encefalitidou loni onemocnělo více než 1000 lidí, nejvíc za posledních 20 let. Tři lidé nemoci podlehli. Borrelióza je častější, ale z obou nemocí méně nebezpečná. Působí potíže s klouby, dá se však léčit antibiotiky. Klíšťový zánět mozku neboli encefalitida má v počátcích obdobné příznaky jako běžná chřipka, později se připojí neurologické problémy a člověk následkem nemoci může i ochrnout. Účinnou obranou je očkování.

Lucie Kučerová - ČTK