Cvičení psi by mohli u lidí s rakovinou odhalit jejich nemoc. Vyplývá to z testů amerických vědců, podle nichž by jednou tato zvířata možná mohla zhoubné onemocnění odhalit i dříve než některé současné vyspělé přístroje.

Když se policista v americkém městě Columbus dostavil na tísňové volání do bytu invalidního Garyho Rosheisena, u telefonu na podlaze v obývacím pokoji ležela oranžovo hnědá mourovatá kočka. Její majitel vypadl z invalidního vozíku a ležel ve vedlejším pokoji na zemi u postele.

Ve Zlíně se otevřelo nové centrum, kde budou děti s různým postižením léčit psi. Metoda zvaná canisterapie využívá kladného působení psa na člověka, má blahodárný účinek nejen na tělo, kdy přispívá například k uvolňování křečí, ale i na psychiku klientů, řekla ČTK jedna z terapeutek Gabriela Sluštíková, která se canisterapii věnuje již několik let se svým zlatým retrívrem Merlinem.

Čeští ornitologové zaznamenali první hnízda tažných ptáků zničená kvůli strachu z ptačí chřipky. Lidé se podle nich bojí šíření choroby po jarním návratu tažných ptáků, zničili už proto několik hnízd vlaštovek a jiřiček, což je podle odborníků nesmyslné a navíc protizákonné.

Tropické teploty však ohrožují i domácí mazlíčky. Podle veterináře Jana Nytry mohou mít problémy hlavně psi, kteří jsou na zahradě a nemají možnost schovat se do stínu. Problémy mají také plemena s krátkým čenichem, například buldoci či mopsi. "Dneska to je pro ně katastrofa. To znamená být doma, hadr na hlavu a chladit," uvedl Nytra.

Písni Jiřího Suchého, v níž posluchače ujišťuje, že kotě je solidní, nervy vám uklidní, dává za pravdu také výzkum který provedli vědci z buffalské univerzity v americkém státě New York. Ti totiž zjistili, že domácí mazlíčci dokáží odbourat stres, jenž sužuje jejich majitele, lépe než jejich lidští souputníci.

Současná vlna chřipky by neměla ohrozit psí mazlíčky. Pes může sice onemocnět nejrůznějšími respiračními onemocněními i chřipkou, jde však o typ odlišný od toho, který trápí člověka. Přesto je třeba v zimě pečovat o psy důkladněji.

Dobře to znají všichni, kteří se rozhodli rozmnožit počet členů domácnosti o nějakého čtyřnožce. Zčista jasna je jejich mazlíček nerudný, nekontaktní, odmítá opětovat páníčkem nabízenou přízeň. Poplašný zvonek, který se v takových případech rozezní v jeho hlavě, velí, aby okamžitě vyhledal pomoc veterináře. Mnohdy je však tento úmysl předčasný a zbytečný. Stačí si totiž vybavit recepty, které se při banálnějších onemocněních účinně osvědčily v dobách minulých, vycházely z bohaté nabídky přírodních zdrojů a hlavně netraumatizovaly zvíře, které návštěva u specialisty dokáže jen málokdy nevyvést z míry.

Nový překvapující vědecký výzkum představený v Glasgow na 10. Mezinárodní konferenci o vztahu člověka a zvířete (6. - 9. říjen) odhaluje dalekosáhlý přínos domácích zvířat na člověka - od majitelů domácích zvířat na celém světe, kteří chodí k lékaři ročně méně, až po školní děti z Velké Británie, které jsou méně nemocné.

Pokud budou lidé po našem vstupu do EU chtít vycestovat do zahraničí se svým zvířecím kamarádem, budou pro něj muset mít platný cestovní pas. Pasy pro zvířata začnou platit zřejmě v květnu.