Máme jen 12 let na záchranu světa pro naše děti - Co musíme a můžeme všichni udělat
Země už poté nebude nikdy taková, jak ji známe. Co musíme a můžeme dělat?
Musíme snížit produkci skleníkových plynů, zvýšit jejich zachytávání. Obnovit zadržování vody v krajině. Využít ochlazujících schopností zeleně a vody (zeleno-modrá infrastruktura). A do změny se musíme zapojit všichni.
SNÍŽENÍ EMISÍ CO2 A DALŠÍCH SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ:
Přechod na obnovitelné zdroje energie
Změna dopravy - omezení individuální dopravy, sdílení dopravních prostředků, rozvoj veřejné dopravy, omezit převážení zboží z jednoho konce světa na druhý, řešní problematiky nákladních lodí, řešení letecké doparavy (miliardář Richard Branson prokázal letem svého letadla životnost technologie americké firmy LanzaTech. Ta vyrábí v bioreaktorech etanol z oxidu uhličitého pomocí bakterií, jež se nacházejí také v králičích bobcích. Alkohol přimíchává do leteckého paliva. Podle společnosti LanzaTech může tvořit až 50 procent paliva a výrazně snížit uhlíkovou stopu letecké dopravy), více chodit pěšky či jezdit na kole
Omezení velkochovů dobytka - snížení spotřeby masa a mléčných produktů (velkochovy produkují velké množství skleníhového plynu metanu), přechod na ekologické chovy, agrolesnictví a regenerativní zemědělství.
Snížení spotřeby - kupování kvalitních věcí, které vydrží nebo jdou opravit, nekupovat zbytečnosti
Nepoužívání jednorázových plastů, přechod na bioroložitelné obaly
Nákup lokálních výrobků, pěstování si vlastního ovoce a zeleniny
ZVÝŠENÍ ZACHYTÁVÁNÍ CO2 A OCHLAZOVÁNÍ PROSTŘEDÍ POMOCÍ ZELENĚ A VODNÍCH PLOCH:
Zalesňování vhodnými dřevinami (např. smrk není vhodný v nižších nadmořských výškách)
Ochrana stávajících stromů, jejich pravidelná kontrola a údržba. I staré bezpečně ošetřené stromy mají pro krajinu velký význam.
Přeměna péče o zahrady a o veřejnou zeleň v souladu s přírodou, omezení sekání (benzínové sekačky produkují skleníkové plyny, vysekaný uschlý trávník zvyšuje teplotu prostředí podobně jako asfalt a nemá schopnost zahržovat horizontální ani vertikální srážky), přeměna trávníků na louky, výsadba keřů a stromů ve veřejném prostoru, kultivace parků.
Chránění divočiny - i neobhospodařovaná místa mají velký význam pro biodiverzitu přírody.
Oceňování významu divokých planých rostlin (plevelů) - plevely léčí půdu a mohou být zdrojem potravy a výživných látek pro zvířata i lidi
Zakládání střešních a vertikálních zahrad, zelených fasád
OBNOVENÍ SCHOPNOSTI PŮDY ZADRŽOVAT VODU - ZACHYTÁVÁNÍ VODY V KRAJINĚ:
Pro vodu nepropusné povrchy (beton, asfalt) co nejvíce nahrazovat propustnými (mlatové cesty, štěrkové cesty, propustná dlažba,...) - nejsou nutné asfaltové cesty k samotám,v parcích, v lesích atd
Rozrušit zhutnělé cesty v lesích a umělé svahy vzniklé po těžbě dřeva
Přestat se zhutňováním orné půdy těžkou technikou, opětovné zavedení hluboké orby
Přechod průmyslového zemědělství na ekologičtější způsoby hospodaření - zmenšení velikosti polí, biopásy, remízky, využívání permakulturních principů, agrolesnictví, vertikální farmy, v budoucnosti využívání umělé inteligence a lehčích robotů místo těžké techniky
Zelené plochy udržovat s co možná nejbujnější vegetací, která má schopnost zachycovat a vázat vodu v půdě.
Omezení trávníků v místech, kde neplní rekreační či významnou estetickou funkci.
Omezit používání těžké techniky na polích a v lesích.
Zakládat mokřady, tůně, malá vodní díla, revitalizovat rybníky
Rušení meliorací, které vodu z krajiny odvádí.
Kde to jde obnovit přirozené melandrovité toky potoků a řek, vytvořit kaskády na vodních tocích v obcích
Zachycovat dešťovou vodu na zahradách a v obcích nejen pomocí nádrží na dešťovku, ale i zakládáním dešťových zahrad (rain garden), svejlů a příkopů. Budování v městech a obcích struktury “houbovitých měst“ (sponge city).
Snížení používání pesticidů, které ničí žížaly a další prospěěšné organismy v půdě a též tím přispívají k tomu, že půda nemá schopnost vázat vodu, zapracovávání oranické hmoty do půdy, čímž se zlepšuje schopnost půdy vázat vodu
Přestat s výstavbou dalších skladů a betonováním cenné půdy.
CO MOHOU DĚLAT BĚŽNÍ OBČANÉ?
Volit politiky, kteří budou brát kimatickou změnu vážně a budou hledat a prosazovat účinná systémová řešení. Tlačit na politiky, výrobce, zemědělce, zastupitele obcí, snižovat zbytečnou spotřebu a svou uhlíkovou stopu, pomáhat při přeměně a budování zelených prostor, nakupovat od lokálních výrobců, omezovat svou individuální automobilovou dopravu, myslet globálně a jednat lokálně. Péče o přírodu a vzdělávání v enviromentálních vědách by mělo být nyní největším tématem, nechceme-li mít brzo hlavní téma, jak a zda vůbec lidstvo přežije. Ve světě probíhá plno úžasných projektů, ale též se děje plno devastujících zákroků, které mohou fatálně ovlivnit celé lidstvo. Nebuďme k tomu lhostejní. Přestaňme popírat kritickou realitu. Zdraví každého člověka závisí i na zdraví planety jako celku.
I v ČR a na Slovensku probíhají skvělé projekty, které mohou mít globální využitelnost - např.:
Český projekt na zadržování vody v krajině: http://zivavoda.biz/wpcont/uploads/2018/08/VODA-Zdonov.pdf
Slovenský projekt na zadržování vody v krajině: https://voda235.webnode.cz/stefan-valo/
Autor: MK
Komentáře
NASA vydala varování. Nová doba ledová? Počasí může letos bláznit - sluneční aktivita nejnižší za 200 let.
Vědci upozorňují, že nám hrozí nová doba ledová. Odborníci z NASA se domnívají, že v roce 2020 dojde k nejmasívnejšímu solárnímu minimu za posledních dvě stě let.
Sluneční paprsky se na naši planetu nedostavují v potřebné intenzitě, hrozí proto dlouhá období zimy a chladného počasí. Znepokojivá zpráva se týká i potravin.
Profesorka Valentina Zharkova z Northumbria University uvedla, že průměrné zimní teploty by měly klesnout o jeden stupeň Celsia.
"Slunce pomalu přechází do období hibernace," varuje.
Podle NASA naši planetu čeká masivní solární minimum. Ohroženi nebudou jen lidé, ale i potraviny na rostlinné bázi.
Na Zemi pronikne v brzké době mnohem méně teplých slunečních paprsků, než za posledních dvě stě let. Tento fenomén se nazývá velké solární minimum, ke kterému dochází pouze jednou za čtyři sta let. Většinou to nijak neohrožuje chod planety.
Podle Zharkova ale letošní solární minimum může způsobit velké škody. Obává se, že ledové zimy a vlhké léta potrvají až do roku 2053, kdy se obnoví sluneční aktivita.
"Snížení teploty bude mít za následek špatné počasí, vlhká a studená léta a chladné a mokré zimy," domnívá se profesorka kinetiky a dynamiky v atmosféře.
"Je to jen začátek, v příštích 33 letech toho přijde víc."
zatimco u nas se furt hadame, zda globalni oteplovani ci neni a ci je to vina, tak nekde jinde neco delaji. Treba Luxembursko bude mit zadara verejnou dopravu, aby omezili individualni automobilovou dopravu.°
......................................................................................................................................................................
Zase jeden všeználek, který jak vidno, v Lucembursku nikdy nebyl. Lucembursko je totiž daňový ráj a proto si může takovou srandičku bez problémů dovolit.
- Odpovědět
Pošli odkaz